Rudolf Maier rutinně pomocí drapáku jeřábu manipuluje se samonaváděcím přívěsem, který se nachází na zádi jeho Arocsu. Opatrně odstaví dvounápravovou soupravu za nákladní vozidlo. Potom uchopí jeden z mohutných kmenů ležících na kraji lesní cesty. Zvedne obrovský kus dřeva a zapře ho o vyvýšenou část výložníku opatřenou klanicemi. Nyní může použít kmen k tomu, aby posunul samonaváděcí přívěs dozadu do správné polohy. Může začít nakládka ostatních kmenů.

Rudolf Maier je šéfem firmy zabývající se přepravou dřeva se třemi zaměstnanci se sídlem v Lierbachu v regionu Mittlerer Schwarzwald. Podnikatel a zároveň aktivní řidič je v ovládání jeřábu skutečným virtuosem. Překvapivě rychle a s centimetrovou přesností otáčí a obrací klády dřeva vážící až dvě tuny, aby je přesně umístil mezi tahač a samonaváděcí přívěs. Na konci nakládky tak společně tvoří stabilní jednotku, kterou lze bezpečně přepravit na pilu. 

„Člověk musí získat cit pro dřevo, přesně odhadnout, kde se musí uchopit kmen, jak těžký je, zda jej jeřáb může volně zvednout nebo zda se musí strom naložit ve dvou krocích, vypráví 51letý řidič. „U mnohých kmenů se i jeřáb dostane na své limity.“

I při jízdě nákladní soupravy ve stísněných podmínkách v lese je každý manévr šéfa firmy dokonalý. Je to impozantní obrázek, jak těžký transport dlouhého dřeva jede do údolí na nedokonale zpevněných cestách: Žluté výstražné majáky umístěné na vozidle vpředu a vzadu blikají v taktu. S přesností na centimetry projíždí Rudolf Maier s vozidlem vážícím 40 tun každou zatáčku. Samonaváděcí přívěs – spojený s Arocsem pouze kmeny a tenkými napájecími kabely – přitom udržuje a přesně kopíruje jízdní stopu tahače, jako by byl řízen neviditelnou rukou.

Výrobce nástaveb Doll vyvinul samonaváděcí přívěs typu ratioplus společně s technickou univerzitou TU Karlsruhe. Rudolf Maier byl během realizace projektu aktivně zapojen do fáze testování v praxi. „Automatický systém kopírování jízdní stopy track‑in‑track právě při práci v lese významně pomáhá,“ říká Rudolf Maier. Přesto je všechno, co se kolem samonaváděcího přívěsu děje, ještě monitorováno kamerami – jistota je jistota. A pokud je zatáčka přece jen příliš úzká, pak je řidič schopen během jízdy pomocí dálkového ovládání nastavit nápravy přívěsu ratioplus tak, že může souprava bezpečně projet.

Speciální není jen chytrý samonaváděcí přívěs od firmy Doll, ale také samotný tahač: Nový transportér na přepravu dlouhého dřeva ve vlastnictví Rudolfa Maiera je totiž prvním svého druhu postavený na bázi Arocsu. Vozidlo je vybaveno Multimedia Cockpitem, optimalizovaným řízením tempomatu a převodovky Predictive Powertrain Control a systémem MirrorCam.

Digitální vnitřní zpětné zrcátko se líbí Rudolfu Maierovi nejvíce: „Nečistoty a voda systému nevadí. S tímto pokrokovým systémem se nemůže vnitřní zpětné zrcátko ze skla vůbec srovnávat. Navíc jsou velká zrcátka v lese často přitlačena větvemi k vozidlu. To se malým ramenům kamery systému MirrorCam nestává. Velmi oceňuji také volný výhled bočními okny, protože kamery jsou umístěny nahoře na střeše a zrcátka nebrání výhledu. To mi extrémně pomáhá při manévrování a v úzkých zatáčkách.“

Rudolf Maier se rozhodl pro Arocs 2658 6×4 se vzduchovým odpružením a rozvorem 3,90 m. Vozidlo pohání špičková hnací jednotka OM 473 se zdvihovým objemem 15,6 l, skvělým výkonem 425 kW a s maximálním krouticím momentem 2.800 Nm. Souprava tak suverénně zvládá i nejstrmější stoupání ve Schwarzwaldu.

Rudolf Maier kupuje již od roku 1989 nákladní vozidla značky Mercedes‑Benz. Aktuální vozidlo je již jeho dvanáctým nákladním automobilem s hvězdou. Vzhledem k tomu, že jsou v současnosti vyráběné, obzvláště robustní a hospodárné řadové šestiválce konstrukčně vyšší než dříve montované vidlicové motory, nechal Rudolf Maier u výrobce nástaveb/přestaveb Bickel provést úpravu střechy. Tak může po naložení vozidla na kabinu odložit jeřáb Loglift, typ 251 s regulačním čerpadlem, a výška vozidla přesto nepřesáhne 3,95 m.

„Existují sice také jeřáby, které je možné složit za kabinu,“ říká Rudolf Maier. „Pak není nutné provádět úpravu na střeše. Ale tyto modely jsou těžší a vyžadují větší prostor. Pak bych měl nižší užitečné zatížení a musel bych zvolit delší rozvor, což by se nepříznivě odrazilo v manévrovatelnosti.“

Podnikatel v dopravě chce jednoduše to nejlepší vozidlo do lesa i na silnici. „V oboru podnikám už velmi dlouho a nemám jednoduše chuť dělat kompromisy, které jsou na úkor efektivity a bezpečnosti.“ Jeho zákazníci, především pily, lesní závody a obchodníci se dřevem jeho postoj vítají. Protože dobře vědí: Rudolf Maier přepraví dlouhé dřevo vždy tak, jak bylo dojednáno.

Dříve, v době těžby holandské jedle, byly kmeny přepravovány na obrovských vorech po přítocích Rýna ve Schwarzwaldu až do Amsterdamu, kde se používaly pro stavbu lodí. Dnes se používá dlouhé dřevo zpravidla jako stavební materiál např. pro krovy. „Krokve jsou většinou delší než deset metrů a měly by se vyrábět z jednoho kusu dřeva,“ vysvětluje Rudolf Maier, jehož dědeček přepravoval také dřevo. „Kmeny, které převážím, jsou dlouhé až 20 m. Tak může pracovník na pile vybrat na velkém kmenu tu nejlepší část vhodnou pro trámy.“ Říká Rudolf Maier a skládá dřevo na pile Müller v údolí řeky Rench na úpatí Schwarzwaldu – bezpečně a rychle, prostě virtuos v ovládání jeřábu.