Terénní dobrodružství v Brazílii

Prvních 1000 km chceme rychle mít za sebou, přesto ale uděláme dvě zastávky. V Parque Estadual de Vila Velha prozkoumáme pískovcové formace, které jsou více než 300 milionů let staré. Naší další zastávkou je Parque Histórico de Carambeí , venkovní muzeum věnované nizozemským přistěhovalcům, kteří se v roce 1911 v této oblasti usadili.

Při procházce areálem nás mimochodem nikdy nenechají z dohledu – pozoruje nás zemní sova, zvláštní druh sovy, která žije a hnízdí na zemi.

Po dlouhých jízdních etapách se opakovaně ochlazujeme u malých vodopádů. Při více než 35 °C ve stínu je to odpoledne opravdový luxus. Pak pokračujeme směrem na sever do státu Minas Gerais.

Projíždíme dny podél kávových plantáží, protože zde leží největší pěstební oblast v zemi: více než 50 % brazilské kávy (většinou arabika) se zde produkuje.

Po dlouhé cestě konečně dorazíme na náhorní plošinu Serra da Canastra. Tady jedeme s Axorem po úzkých terénních trasách mimo národní park. Trasa je zejména u úpatí hory extrémně úzká, což nás občas přiměje zpochybňovat naše rozhodnutí.

Později se však vegetace prořídí a cesta je klidnější. Vyjedeme až do 1200 m n. m. a žasneme nad zcela novou krajinou. S trochou štěstí lze zde dokonce vlky pampové a mravenečníky velké spatřit.

Několik dní projíždíme přes Serru. Znovu a znovu musí Mike mosty prohlédnout, než po nich přejedeme, protože nikde není uvedena nosnost a máme podezření, že tudy neprojede příliš mnoho kamionů. Pouze u jednoho mostu se vrátíme a zvolíme jinou cestu.

Nemůžeme ji dostatečně dobře posoudit a to riziko prostě nestojí za to.