Lety helikoptér jsou drahé. Velmi drahé. Jsou to snadné počty: převoz nákladním vozidlem se vyplatí. Právě pro tento účel vyvinula firma Airglaze Aviation přepravník Heli‑Shuttle na podvozku Actros.
Transport Magazine
Výška vzletu dnes: nula.
Přeprava helikoptéry jednoduše: pomocí Actros Heli‑Shuttle od Airglaze Aviation.
Přednostně po silnici.
Nad asfaltem odbavovací plochy letiště Kassel se tetelí horký vzduch. H225 „Super Puma“ se rozvážně dává do pohybu. Příznivé letové podmínky – pokud by se ovšem létalo. Na své cestě se však helikoptéra Airbus nezvedne do vzduchu ani o metr. Namísto toho se vznáší jen několik decimetrů nad zemí – Graham Clarkson se ji chystá svým pickupem přesunout na ložnou plochu speciálního plošinového návěsu.
Pan Clarkson je ředitelem firmy Airglaze Aviation v Heinsbergu v Severním Porýní-Vestfálsku. Hlavní činností této firmy je lakování vrtulníků a UV ochranné nátěry laků a oken kokpitu. Ovšem: Nějak se musí tyto vrtulníky také dostat do Heinsbergu. „Protože je každá minuta letu neuvěřitelně drahá, je levnější s vrtulníky na servis nebo lakování nelétat, ale dopravit je na místo určení po silnici,“ říká Clarkson.
Časem se pozemní transport organizovaný s cizími dopravci a provozovateli jeřábů ukázala jako příliš časově náročná a nespolehlivá, rozhodl se zakladatel firmy Graham Clarkson se svým synem – jmenovcem jednoduše převzít dopravu helikoptér vlastními silami. „Chtěli jsme být nezávislí na externích firmách“, vysvětluje.
Odvážná myšlenka – naprostý úspěch.
Pro konstrukci načrtl tento inženýr před lety plošinový návěs s nájezdovými rampami, která je dostatečně široká, aby se na ni vešly i velké vrtulníky s podvozkem. „Důležité bylo, aby nakládka nevyžadovala použití jeřábu“, upřesňuje Clarkson. S tímto náčrtem se vydal na veletrh letectví. „Zájem byl ohromující. Vrátili jsme se s plnými knihami objednávek a to ještě návěs nebyl ani hotový,“ vzpomíná podnikatel. Na začátku roku 2018 převzal první „Heli‑Shuttle“ firmy Airglaze Aviation, tažený vozem Actros 1848 s kabinou GigaSpace, transporty po celé Evropě.
20
metrů je délka stroje Airbus „Super Puma“ H225.
„Důležité bylo, aby nakládka nevyžadovala použití jeřábu.“
Hned od startu řidičem „nízko létajícího stroje“: Ingo Graul. S převážením cenného nákladu měl Ingo Graul zkušenosti již dříve. Dlouhá léta se zabýval přepravou jachet, takže dobře zná náročné zákazníky i drahý náklad. U helikoptéry se náklady snadnou vyšplhají nahoru. Ať už se jedná o upevňovací oko, ochranný plech nebo senzor měřicího přístroje – škody se mohou rychle vystupňovat na pětimístnou částku v eurech.
Graul vyzvedává a přiváží vrtulníky z Norska, Maďarska a až do Gibraltaru. Často jezdí také do závodů společnosti Airbus Helicopters v Rumunsku, Francii a Německu. Pravidelně se pohybuje při akcích pozemního nasazení letecké techniky pro německou leteckou záchrannou službu. V takových případech je často třeba co nejrychleji obnovit letovou způsobilost porouchaných helikoptér. „Pokud bychom museli na místo vyzvednutí vrtulníku letecké záchranné služby objednat ještě jeřáb, zabralo by to spoustu času“, vysvětluje řidič Graul. A k tomu se jedná ještě o objednávky helikoptér od různých policejních složek v Německu a Anglii.
Možnosti nakládání sahají až k H225 z řady „Super Puma“ od výrobce Airbus Helicopters. Přesně takový stroj, jaký nyní Graham Clarkson připravuje pro transport v Kasselu. Po kompletní technické renovaci u firmy Airbus je čerstvě nalakovaná „Super Puma“ určena na export. Hlava rotoru a listy rotoru jsou pro účely transportu demontovány.
Do třetice všeho dobrého.
První Heli‑Shuttle již přepravil stovky vrtulníků. „Poptávka je extrémně vysoká, a proto jsme krátce po prvním Heli‑Shuttle zakoupili již i druhý“, říká Clarkson. A jako důkaz zvoní mobilní telefon a přichází další poptávka. Není proto divu, že se k flotile brzy připojí i třetí souprava Heli‑Shuttle.
„Dnešní túra vede do Bremerhavenu, pak jedu do severního Norska“, sděluje Graul. Má tak před sebou okolo 430 kilometrů jízdy. Ze zámořského přístavu v Bremerhavenu bude vrtulník o dva dny později pokračovat v cestě – opět ne leteckou přepravou, ale nákladní lodí do Šanghaje v Číně.
Fotografie: Sebastian Vollmert
Video: Martin Schneider‑Lau