Inženýrské umění a průkopnický duch.

Albert Friedrich je jedním z otců zakladatelů Unimog. Hned po druhé světové válce poznal bývalý vedoucí výroby leteckých motorů u Daimler-Benz obrovskou potřebu zemědělských traktorů pro malé a střední podniky v německém zemědělství. Kromě terénní způsobilosti byla v popředí také jednoduchá přestavitelnost pro různorodé úkoly.

Na areálu firmy Erhard & Söhne ve Schwäbisch Gmünd vyvíjel a testoval od roku 1946 angažovaný tým kolem inženýrů Alberta Friedricha, Heinricha Rößlera a Hanse Zabela první prototypy takového užitkového vozidla. Hans Zabel byl také tím, kdo z poněkud těžkopádného názvu projektu „Universal-Motor-Gerät für die Landwirtschaft“ vytvořil výstižnou zkratku „Unimog“.

Na konci vývojové fáze stálo vozidlo s pohonem všech kol, uzávěrkami vyrovnávací převodovky a portálovými nápravami, které splňovalo všechny požadavky na přepravní výkon a tažnou sílu a přitom dosahovalo rychlosti 50 km/h. Navíc bylo možné na všech stranách instalovat přídavná zařízení – jasná výhoda oproti klasickému traktoru, který nabízel takovou možnost pouze vzadu. Jako motor byl zvolen OM 636 od Daimler-Benz, který jako robustní diesel zároveň zaručoval nákladově výhodný provoz.

V roce 1948 byl Unimog poprvé představen odbornému publiku na veletrhu DLG ve Frankfurtu. Tam sklidil velmi pozitivní ohlasy mimo jiné díky svým přesvědčivým jízdním vlastnostem v terénu i na silnici, snadnému ovládání a velké všestrannosti. Ve stejném roce započala první sériová výroba v závodě bratří Boehringer v Göppingen, kteří již dodávali odlitky pro prototypy.

Rozpoznávacím znakem první výrobní řady 70200, z níž bylo vyrobeno přibližně 600 vozidel, je logo Ochsenkopf. Dosud existuje přibližně 120 Boehringer Unimog z této doby – mnoho z nich je stále provozuschopných.

Vzhledem ke stoupající poptávce po vozidlech Unimog, která se stále více rozšiřovala i mimo Německo, brzy kapacity společnosti Boehringer na výrobu nestačily. Byla uzavřena smlouva o převzetí s Daimler-Benz a v roce 1951 nakonec začala výroba v závodě na nákladní vozidla v Gaggenau. S jen minimálními úpravami vozidla, které se nadále prodávalo jako „Unimog 25 PS“, mohla s novou řadou 2010 díky racionalizovanějším výrobním procesům z výrobní linky sjíždět výrazně větší množství Unimogů. Tak bylo v prvních sedmi měsících roku 1951 v Gaggenau již vyrobeno těsně přes 1 000 Unimogů.

Vylepšené vývodové hřídele umožnily nové možnosti využití v lesnictví, ale také při polních pracích. Takové práce, pro které bylo dříve potřeba mnoho rukou, bylo najednou možné vykonat jednou osobou. Další možnosti nasazení Unimogu jako pomocného vozidla pro hasiče nebo při stavbě cest se rychle objevily.

Od roku 1953 vyráběl Daimler-Benz v Gaggenau nové řady Unimog 400. Zatímco u U 401 zůstal rozvor kol na 1 720 mm, s modelem U 402 byla uvedena prodloužená varianta s rozvorem 2 120 mm. Oba modely byly poprvé dostupné s uzavřenou kabinou. Jejich výrazné světlomety sérii brzy vynesly přezdívku „žabí oko“. A další důležitá novinka: Od té doby byla místo býčí hlavy na kapotě chladiče namontována hvězda Mercedes‑Benz.

Díky uzavřené kabině a možnosti osadit vozidlo pneumaticky ovládanými sklápěcími nástavbami se kromě stavebních firem, pošty a železnice začaly o Unimog více zajímat i obce. Vozidlo nebylo použitelné jen v mírných ročních obdobích pro nejrůznější úkoly, ale navíc se perfektně hodilo i jako ideální stroj pro zimní úklid. Pomocí pneumatického systému šlo provozovat ještě širší škálu přídavných zařízení a přívěsů.

Vynikající kvalita tohoto univerzálního vozidla se rychle rozkřikla: V roce 1954 obdržel Unimog žádanou lesnickou plaketu za své nasazení v lesnictví. A to byl teprve začátek dlouhé řady ocenění a doporučení napříč rozličnými odvětvími.

Již v prvních deseti letech přesvědčil Unimog právě těmi argumenty, které ho provázejí dodnes: spojením vysoké terénní způsobilosti s relativně rychlou jízdou po silnicích, širokým spektrem použití s nesčetnými možnostmi nesených zařízení a nástaveb a vysokou kvalitou a odolností jeho součástí.

Původně vyvinutý pro zemědělství si Unimog rychle otevřel cestu do mnoha dalších odvětví a od té doby formoval vozové parky ve městech a obcích i v lesnictví nebo u smluvních dodavatelů služeb. Mnoho zákazníků z počátků zůstalo Unimogu věrných až do dneška, často po celé generace.