Hornictví a montánní průmysl
Vždy přímo uprostřed
Zetros projede vším: jíl, bláto a spousta děr, které musí terénní Mercedes-Benz Special Truck zvládnout.
Hlína, bláto a spousta děr.
To je obor společnosti Wasserbau Wusterhausen. Zaměstnancům stojí po boku pomocník, který je v terénu ještě bezkompromisnější: Zetros.
Když modrý Zetros s poznávací značkou OPR-MV 900 sjede ze silnice a odbočí na staveniště, Enrico Klein zařadí terénní převod. Hustá mlha se toho rána vznáší nad oblastí, přichází od nedaleké Labe, která je vzdálená sotva kilometr. Štěrk a výmoly lemují cestu, podklad se pomalu mění v hlubší a jílnatější, voda stojí v koleinách až po kolena – to je hračka pro terénní vůz o výkonu 240 kW s pneumatikami sahajícími až po boky.
„To tady nic není,“ řekl Klein berlínským přízvukem, trochu zklamaně, zatímco zaparkoval terénní vůz. Vypráví o dvoukilometrové jízdě na staveniště po děravé polní cestě, která byla zcela pod vodou. Firma Wasserbau Wusterhausen GmbH měla ten tříosý vůz teprve nově a Klein si ho chtěl vyzkoušet, co všechno zvládne. „Dokonce i pásová vozidla tam sotva projížděla. Prořezávalo to terén jako horký nůž máslem – i přes plné naložení. To bylo bezvadné. Klobouk dolů!“
Není to vlastně žádné překvapení: Mercedes‑Benz Zetros je stvořený pro terén. Do 80 centimetrů hlubokých vodních příkopů brodí toto vozidlo s pohonem všech kol, v pomalém terénním režimu zdolává stoupání až do 80 procent. Díky tomu, že jsou nápravy extrémně kloubové, nejsou ani extrémní výmoly pro toto mohutné vozidlo o celkové hmotnosti 27 tun problém. Přes 9stupňovou převodovku pohání šestiválcový motor trvale všechny nápravy.
Klein a jeho kolega Matthias Beckemeier mají za sebou 160 kilometrů jízdy tímto silným vozidlem; cesta z Wusterhausen, nedaleko Berlína, do Darchau trvala necelé dvě a půl hodiny. V tom malém městě v dolnosaském okrese Lüneburg má vzniknout nová bioplynová stanice. Na pozemku kruhově stojí první z budoucích šesti mohutných betonových nádrží, v průměru až 42 metrů a osm metrů vysoké. Do nich budou ukládány kukuřičné siláže, které se v nich budou kvasit a fermentovat. Stanice by měla jednou vyrobit 2,6 megawattu; bude zásobovat region elektřinou a teplem.
„Naší prací je snížit hladinu podzemní vody, aby zemní stavebníci mohli pracovat v klidu a bezpečí,“ říká Beckemeier. K tomu se vrtají studny, zapojují čerpadla a pokládají potrubí. Se svými 36 zaměstnanci působí Wasserbau Wusterhausen GmbH po celé zemi. Teprve nedávno byl Beckemeier se Zetros v Dortmundu a Güterslohu. „Dlouhé trasy vůbec nejsou problém. Jízdní komfort je vysoký, dorazili jsme zcela v pohodě.“
Se slyšitelným bzučením vysouvá Enrico Klein pomocí dálkového ovládání boční podpěry. Zetros se otřásá, když dosednou na opěrné desky a zatlačí je do země. Indikátor za kabinou se rozsvítí, ukazuje 100 procent. „Pohybuje se téměř výhradně v těžkém terénu. Často je bláto až po kolena. Vozidlo musí stát pevně, jinak nemůžeme pracovat,“ říká Klein. Bezpečnost práce má nejvyšší prioritu: i jeřáb, který ve výšce deseti metrů ještě dokáže zvednout 1,4 tuny, je ovládán dálkově – tak jsou obsluhy vždy mimo zónu nebezpečí.
„Dlouhé trasy vůbec nejsou problém. Jízdní komfort je vysoký, dorazili jsme úplně v klidu.“
Nástavba Zetrosu 2733 pochází od Hüffermann Transportsysteme. Je přesně přizpůsobena potřebám Wasserbau Wusterhausen. Na ložnou plochu se vejde šest vakuových pístových čerpadel, každé o hmotnosti 1,6 tuny. Při deseti tunách užitečného zatížení zůstane s přídavným vrtacím nářadím ještě rezervní kapacita. „Jinak využíváme Unimog k vrtání a Actros pro materiál. Teď ušetříme dva, tři převozy. Materiál pro výkop jde celý na Zetros, včetně čerpadel, filtrů a všeho,“ rozplývá se Klein.
Rozhodnutí o koupi tohoto všestranného těžkotonážního stroje učinil Meinhard van Rüschen, jednatel společnosti Wasserbau Wusterhausen GmbH. O Zetrosu byl přesvědčen už když ho viděl na fotografiích. Jeho prodejce Torsten Liebig z Autohaus Jürgens v Neuruppinu mu je ukázal. „Hned jsem si řekl: Ten volá po práci — je to bojové zvíře pro těžký terén,“ vzpomíná rodák z Cloppenburgu. „Dnes si to myslím stejně.“
„Hned jsem si pomyslel: Ten přímo volá po práci, to je bojové zvíře do těžkého terénu.“
Van Rüschen si nenechal ujít příležitost odjet na jaře pro vozidlo do závodu ve Wörthu. „Vidět ho poprvé v naší modré firemní barvě byl výjimečný okamžik. Nejenže skvěle odvádí svou práci, ale také motivuje moje zaměstnance. Ti ho mají rádi – a stejně tak i zákazníci.“ Teď jedná o koupi dvounápravového Zetrosu.
S oběma nohama pevně v jílu stojí Enrico Klein několik metrů od vozidla a dálkovým ovladačem řídí jeřáb. Pumpa se vznáší vzduchem a on ji položí ve vzdálenosti od Zetrosu. Jeřáb je otočný o 360 stupňů. Protože je Zetros nízký, lze pracovat před vozidlem i za ním. A – důležité pro vodohospodáře – vrtat z obou stran. „Pracovní dosah je dvakrát větší než dřív,“ chválí Klein. „Už nemusíme Zetros tak často přemisťovat, uděláme mnohem víc práce a jsme navíc flexibilnější.“
Přeprava čerpadel a potrubí pro odvod odpadních vod patří k hlavnímu podnikání firmy z Wusterhausenu. Čtyři z těchto čerpadel hlučně běží v areálu, dnem i nocí, sedm dní v týdnu. Každé dokáže přečerpat až 90 000 litrů vody za hodinu. Potrubí vede vodu do příkopu, odkud teče do Labe.
Jakmile je pumpa položena, připevňují Klein a Beckemeier k jeřábu vrtací převodovku. Na ni se upevní vrtné tyče. Klein předtím sprejem označil vrtný bod a právě tam se vrták nasadí. „Jde to dobře,“ říká spokojeně Beckemeier, když se šnek pomalu zabořuje do země. Průměr vrtu je pouhých 120 milimetrů, vrtat lze do hloubky až sedm metrů. Nejprve je zem tmavá a jílovitá, pak se stává šedivější, písčitější a vlhčí. Na celém pozemku jsou roztroušeny desítky malých studní. Klein klečí nad vrtaným otvorem a spouští dolů světelnou olovnici. Při 2,30 metrech narazí na podzemní vodu a olovnice začne svítit. Blízké Labe se dává znát, půda je vlhká.
Klein a Beckemeier demontují vrtné tyče, očistí je a ukládají na ložnou plochu. Sklopí jeřáb a zasunou podpěry. Zetros je opět pojízdný. Enrico Klein vyšplhá do kabiny, která je u kapotového provedení posunuta za přední nápravu. To mu nejen dává charakteristickou siluetu, ale teprve tak je na těžkém terénu ovladatelný. Kdyby byla kabina, jako u vozu s kabinou nad přední nápravou, posazena přímo nad nápravou, byl by řidič rozhoupán, jako by byl jezdcem na rodeu. Klein si pohodlně sedne do vzduchem odpruženého sedadla řidiče, nastartuje 7,2litrový diesel a posune Zetros o 50 metrů. Než se vrátí do Wusterhausenu, je ještě spousta děr k vyvrtání.
Mohlo by tě to také zajímat:
Jednoduše to nejlepší
Elektrické nabití
Stvořen pro extrémy
Zvláštní vozidla pro vaše odvětví